Úcta k Nejčistějšímu srdci svatého Josefa

Úcta ke Třem spojeným svatým Srdcům prostřednictvím Nejsvětějšího srdce sv. Josefa dána Edsonu Glauberovi v Itapiranga AM, Brazílii

Růženec sedmi bolestí a radostí sv. Josefa

Panna Maria: Dnes vám z nebe posíláme pršičku milostí. Přicházím, abychom vám odhalili milost, kterou má Pan pro Amazonsko určenou. Ježíš a já přicházíme dnes společně se svatým Josefem, protože chceme, aby každý z vás měl hluboké lásky a oddanosti k jeho Nejčistějšímu Srdci. Ti, kteří o Boží požehnání prosí prostřednictvím intercesi Nejčistějšího Srdce svatého Josefa, obdrží všechny milosti od mne i od svého syna Ježíše. Děkujeme svatému Josefovi za vše, co udělal pro mne a pro mojeho Syna Ježíše, za nás oba.

Ježíš a já chceme, aby vedle oddanosti naším Svatým Srdcům spojených byla také oddanost Nejčistějšímu Srdci svatého Josefa. Vši moji děti po celém světě, kteří uctívají první středu měsíce zvláštními modlitbami a úvahami o sedmi bolestech a radostech mého Nejčistějšího manžela svatého Josefa, obdrží milosti nutné pro spásu v hodině své smrti.

Všichni jste dostali tento úkol od Pána, abyste šířili oddanost Nejčistějšímu Srdci svatého Josefa po celém světě. Nyní je dokončena trojitá oddanost, kterou Bůh náš Pan tak chtěl. Nyní se splnilo vše, co jsem začali já a můj syn Ježíš již od nejstarších zjevení. Teď budou milosti v hojnosti a Duch Svatý bude mocně vylián po celé tváři země. Duch Svatý prostřednictvím této trojité oddanosti zapálí Amazonsko ohněm své lásky. Připravte se, aby jste splnili to, co od vás žádám já a Ježíš, milí děti. (Panna Maria 2. května 1997)

Edson nám povídá, co se stalo: Porozuměl jsem tomu, že tyto modlitby sedmi bolestech a radostech svatého Josefa by měly být modlity v podobě růžence během prvních devíti střed po měsíci. Lidé, kteří tuto novénu dělají, mají přistoupit k svátosti smíření a svátosti eucharistie, obětují je ve slávě Nejčistějšího Srdce svatého Josefa.

"Jakoukoliv milost si od svatého Josefa požádáte, určitě vám ji udělí!"

(Sv. Tereza z Ávily)

Modlitba růžence

Na začátku

Apoštolský vyznání víry...

Otče náš...

Uctíváme Vás, svatý Josefe a Vaše Nejčistější Srdce, vyvolené Bohem Otcem, aby jste byli opatrovník Ježíše a ochránce svaté církve.

Zdravas Josefu, synu Davidův...

Zdravas Josefu, synu Davidův, spravedlivý a pannský muž, s tebou je moudrost. Blahoslaven jsi mezi všemi muži a blahoslaven Ježíš, plod Marie, tvé věrné manželky. Svatý Josefe, hodný Otče a ochránce Ježíše Krista a svaté církve, modli se za nás hříšníky a získej nám od Boha Božskou moudrost, nyní i v hodině naší smrti. Amen!

Cteme Vás svatý Josefe a Vaše Nejsvětější čisté Srdce, vyvolené a milované Božím Synem, aby jste byli Jeho Pannským otcem, kterému v zemském životě poslouchal a uctíval.

Zdrav buď, Josefe, synu Davidův,...

Cteme Vás svatý Josefe a Vaše Nejsvětější čisté Srdce, vyvolené Božím Duchem svátým, aby jste byli Spravedlivým, Čistým a Svatobůh ženou Blahoslavené Panny Marie.

Zdrav buď, Josefe, synu Davidův,...

Sláva Otci...

Ježíši, Marii a Josefovi, milují Vás, zachraňte duše!

Nejsvětější čisté Srdce sv. Josefa, buď strážcem naší rodiny!

1st Smutek a Rádost svatého Josefa

BOŽSKÉ MATČINSTVÍ PANNY MARIE

Nyní, původ Ježíše Krista byl takový: Marii, Jeho matku, byla slíbena manželství s Josefem a, než spolu přišli, zjistila, že je těhotná dělem Ducha svatého. Josef, Jejím manželem, být spravedlivý a nechtěl ji veřejně obvinit, uvažoval o tom, aby Ji tajně opustil. Ale když mu tento myšlenka přišla na mysl, zjevil se Mu v snu anděl Páně a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se brát Marii, Tvoji manželku. Porodí ti Syna, a budeš Jemu dávat jméno Ježíš, neboť On uložit svý lid z jejich hříchů. Vše to se stalo, aby splnilo, co Pán řekl skrze proroka: "Hle, panna počne a porodí Syna; bude Jemu dávat jméno Emanuel, což znamená: Bůh s námi." Když se probudil, Josef udělal, co mu anděl Páně přikázal, a přijal svou manželku. (Mt 1:18-24)

Bolest svatého Josefa až do zjevení anděla byla obrovská: byla v míře Jeho lásky k Naší Panence. Tato scéna byla různými otci církve komentována velmi rozdílně. Interpretace pochyb o svatém Josefovi, možná nejvíce odpovídající skutečnosti, je ta, kterou vysvětluje svatý Tomáš Akvinský, když říká: Josef chtěl opustit Marii ne proto, že měl proti Ní nějaké podezření, ale protože z humility se bál žít spojený s takovou svatostí; to je proč anděl mu později řekl: neboj se!

Josef cílil na sebe malý, nebo dokonce nic, v porovnání s velikostí nepochopitelného záhadě uskutečněné v Marii; a s velkou bolestí rozhodne odejít diskrétně. Anděl mu nezajistil jen to, že co se stalo Jeho manželce je Boží dílo, ale také řekl Mu, že i On má misi ve zjevení: dát Ježíši jméno; tento výraz znamená - v biblickém způsobu mluvit - že bude otcem Ježíše před zákonem. Rádost přijatého otcovství zaplavila srdce svatého Josefa.

O Nejsvětější manželko Blahoslavené Marie, slavný svatý Josefě, tak velká byla hořkost Vašeho Srdce v zmatku opuštění Vaší Nejčistější manželky, tak veliká byla Vaše nepopisitelná rádost, když Vám anděl odhalil nejvyšší záhadě Ztělesnění.

Tímto Vaším bolestem a touto radostí Váši prosíme Vás o milost utěšit naši duši nyní, i v krajních bolestich s radostí dobré smrti podobné vaší mezi JEŽÍŠEM a MARIÍ. Amen.

Otče náš...

10x Zdravas Josefu...

Sláva Otci...

Ježíši, Marijo a Josefu, miluju vás, zachraňte duše!

Nejčistější Srdce sv. Josefa, buď strážcem naší rodiny!

2. bolest a radost svatého Josefa

NAROZENÍ JEŽÍŠE

V těch dnech vyšel výnos od císaře Augusta, aby se prováděl sčítání lidu po celé zemi. Tohle sčítání bylo první a probíhalo za vlády Quirina v Sýrii. Každý šel registrovat se do svého města. Josef také vyšel z Galileje ze města Nazaret do Judey, do města Davida, zvaného Betlém, protože byl z domu a rodiny Davida, aby se registroval s manželkou Marií, která byla těhotná. A když byli tam, přišly jí dny porodu. Porodila svého prvorozeného syna, ovinula ho pleny a položila jej do jámky, protože nebylo pro ně místa v hospodě. (Lk 2:1-7)

Tajemství Božího ztělesnění zůstává skryto v této pokorné scéně. Josef kontempluje Božské Dítě; on, kdo Ježíše tak miluje, trpí vidět Ho na tomto místě - ležet v jámce - vědět, že Slovo je Král světa. Touha se oddat, v kontrastu s jeho téměř prázdnými rukama, dělá sv. Josefa duši a srdce utlačovaným: Jeho touha dát je ohnivý oheň, a celé jeho bytí sténá nad rozdílem mezi jeho horlivostí dárcovství a znatelnou realitou.

Ale je moment - možná když drží Dítě Ježíše v náručí - kdy bolest sv. Josefa utichne a stává se hlubokým světlem: znovu obnovuje svou vzdání Bohu a naplňuje na dokonalý způsob božský mandát milovat Ho z celého svého srdce, duší i bytí. Dá se celé Bohu, který spí v jeho náručí. A možná jediným externím znakem tohoto vzdání je to, že mírně, aby Je neprobudil, přitiskne Dítě trochu blíže ke svému hrudi.

Ó nejšťastnější patriarchu, slávný sv. Josefu, který jsi byl vybrán být Adopční Otcem ztělesněného Slova, bolest, kterou cítíte vidět Dítě BOŽÍ, narozené v takové chudobě, byla proměna do nebeské radosti, když slyšel andělskou melodii a viděl slávu té nejjasnější noci.

Tímto Vaším bolestem a touto radostí prosíme o milost, aby po cestě tohoto života mohli slyšet andělské chvály a užívat se jasu nebeské slávy. Amen.

Otče náš...

10x Zdravas Josefe...

Sláva Otci...

Ježíši, Mariji a Josefe, miluji vás, zachraňte duše!

Nejčistější Srdce sv. Josefa, buď strážcem naší rodiny!

3. bolest a radost svatého Josefa

OBŘÍZKA JEŽÍŠE

Když uplynuly osm dnů od narození, byl mu dáno jméno Ježíš, jak ho anděl nazval ještě předtím, než byl počat v lůně své matky. (Lk 2:21)

Jak nepopisatelné je radost blízkosti s Kristem, volání jej jménem: Ježíši! Sv. Josef je mistrem, který nás učí žít důvěřivě se Slovem. Měl bychom se vždy doporučovat tomuto slavnému patriarchovi a mít k němu úctu: zvláště lidé modlitby by měli být mu věrní, neboť jak si může člověk představit Královnu andělů a čas strávený s Dítětem Ježíšem a nepoděkovat sv. Josefovi za to, že jim tak pomohl? Kdo nemůže najít mistra, který by ho naučil modlitbu, vezme tohoto slavného svatého a nebude se ztratit na cestě.

Ó nejposlušnější vykonavatel božských zákonů, slávný sv. Josefe, ta nejcennější krev, kterou při obřízce prolil Dítě Spasitel, probodla Vaše Srdce, ale jméno JEŽÍŠ ho oživilo a naplnilo radostí.

Tímto Vaším bolestem a touto radostí prosíme, aby po cestě tohoto života byli vytrhni z naších vad s jménem JEŽÍŠ ve svém srdci a na svých rtích, plní radosti. Amen.

Otče náš...

10x Zdravas Josefe...

Sláva Otci...

Ježíši, Mariji a Josefe, miluji vás, zachraňte duše!

Nejčistější Srdce sv. Josefa, buď strážcem naší rodiny!

4. bolest a radost svatého Josefa

PROROCTVÍ SIMEONOVO

Když byly dny jeho očisty podle zákona Mojžíšova vyplněny, přivedli ho do Jeruzaléma, aby jej představili Pánu, jak je napsáno v zákoně Pánově: Každý prvorozený muž bude posvěcen Pánovi (Ex 13:2); a aby nabídl obětní dar podle zákona Pánova, pár holubic nebo dva mladé hrdličky. Tehdy byl muž v Jeruzalémě jménem Simeon. Tento muž, spravedlivý a bohabojný, čekal na utěšení Izraele, a Duch Svatý byl v něm. Bylo mu odhaleno Duchem Svatým, že nezemře, než nejprve uvidí Pánova Krista. Podněcován Duchem Svatým šel do chrámu. A když rodiče představili dítě Ježíše, aby splnili předpisy zákona o něm, vzal jej na ruce a chválil Boha těmito slovy: Nyní, Pane, propuštěj svého služebníka v pokoji podle tvého slova. Moje očima viděly tvé spásu, kterou jsi připravil před všemi lidmi, jako světlo k osvětlení pohanů a ke slavě národa tvého Izraele. Jeho otec i matka byli údivem nad těmito věcmi, které se říkalo o něm. Simeon je požehnal a řekl Marii jeho matce: "Hle, tento chlapec bude příčinou pádu a vzestupu mnoha lidí v Izraeli a znamením, kterému budou protiřečit, aby byly odhaleny myšlenky mnohých srdcí. A meč proboří tvou duši." (Lk 2:22-35)

Simeon nám vysvětluje, jak bude Ježíš znamením rozporu, znakem a praporcem před nímž lidé budou mluvit pro nebo proti, a přidává, že utrpení Syna bude těsně spojeno s matčiným.

Zde je utrpení Ježíše i Marie explicitní. Svätý Josef si díky tomuto zjevení lépe uvědomuje záhadu Synova kříže; nelze objevit hloubku jeho bolesti: On, kdo vždy chtěl chránit Dítě, které miloval plnou otcovskou láskou, jako že byl - jak rád říkal svätý Pius X. - Ježíšův pannský otec, nyní s novým světlem pochopuje všechny starozákonní proroctví o Kristově trpění.

Kříž je již vyryt v mysli, duši a srdci svätého Josefa: žádná stvořená bytost po Panně Marii neutrpěla tolik jako on. Jak Mary přináší svého Syna na kříži, tak i svatý Josef jej přináší: a toto obětování projevuje největší skutek velikodušnosti svätého patriarchy, protože celá velikodušnost jeho lásky byla nutná, aby daroval Bohu v nejvyšším oběti Ježíše a Marii, které miloval nezměrně více než svůj vlastní život.

Ó věrný svatý, který jsi také měl podíl na záhadách našého vykoupení, slávný svätý Josef, pokud Simeonovo proroctví o tom, co Ježíš a Marie měli utrpět, ti tvé smrtelné trápení, naplnilo tě též velkým radostí pro spásu a slavnou vzkříšení, které také předvídal bude pro nepočítatelně mnoho duší.

Tímto tvým trápením i touto tvou radostí získej nám, abychom byli mezi těmi, kteří díky zásluhám JEŽÍŠE a prostřednictvím jeho Panny Matky slavně vstaneme. Amen.

Otče náš...

10x Chválíme Josefa...

Sláva Otci...

Ježíši, Marijo a Josefe, miluji vás, zachraňte duše!

Nejčistější Srdce sv. Josefa, buď strážcem naší rodiny!

5. smutek a radost svatého Josefa

ÚTĚK DO EGYPTA

Po odchodu mudrců se Josefovi v noci zjevil anděl Páně a řekl: "Vstaň, vezmi Dítě a Jeho matku a uteč do Egypta; tam zůstávej, dokud ti neřeknu. Nebo Herodes bude hledat Dítě, aby Je zabil." Josef vstal v noci, vzal Dítě a Jeho matku a utíkal do Egypta. Tam zůstal až do smrti Herodovy, aby se splnilo to, co Pán řekl skrze proroka: "Vyzval jsem svého syna z Egypta" (Oz 11:1). Když Herodes viděl, že byl mudrci podveden, rozhněval se velmi a nechal zabít všechny děti od dvou let dolů v Betlémě a okolí podle přesného času, který vyptával u mudrců. Potom prorok Jeremjáš řekl: "Zazněl hlas v Ramách, pláč a nářek: Rachele plače za svými dětmi; nechce být utěšena, neboť již není" (Jer 31:15)! (Mt 2:13-18)

Josef a Marie si určitě představovali klidné štěstí v Nazaretu. Pán přišel navštívit jejich rodinu, naplnil je nad všechny své nádeje radostí Vánoční, zpěvem andělů, příchodem pastýřů a mudrců. Ale potom, najednou, vše se změní, a jsou pronásledováni.

Toto jsou nejdivočejší, nečekané, nepředvídatelné a zmatující zkoušky. Andělé oznámili mír, říkajíce, že Syn Boží přišel na zem, aby přinesl lásku, a hle, najednou se projevuje nenávist. Neúprosnivá, neoprávněná nenávist, která žádá smrt lásky. Marie a Josef jsou nyní již nepouze prostí vyhnanci, emigranti takzvaně zlikvidovaní, ale pronásledované osoby, uprchlíci, považováni za nebezpečné. Jen ti, kdo žili nebo stále žijí v mírku nenávisti, mohou pochopit, co trpěl Blahoslavená Panna a Slavný sv. Josef, když opouštěli Betlém.

Před tím novorozeným Dítětem, které není jako ostatní, nikdo nemůže zůstat lhostejný. Hloubky srdcí se odhalují a přetvářejí v lásku nebo nenávist. Obě postoje představují mudrci a Heroda. Mudrci hledali a našli Dítě; jejich srdce byla dobývána, jako hluboká radost, kterou cítili při zřitelném hvězdě, která je vedla na přesné místo v Betlémě, kde byl Ježíš. Radost není nic jiného než plamen lásky, který hoří ve srdcích těch, kdo našli a přidržují se Božího plánu.

Herodes, naopak král uzurpátor pečlivé říše, se bál kvůli tomu Dítěti narozenému v jáslích, které bylo oblečené královstvím, jež nebylo tohoto světa. Neviděli-li Magové vrátit se, nechal se chytit satanským a nesmyslným nenávistí: cítil se podveden těmi cizinci, kteří jej nezahodili o jejich odjezdu. Myslel si, že je všemohoucí, a teď naděje zjistit s jistotou, kde jeho rival je. Proto přijímá rozhodnutí nechat toho krále Židů co nejdříve zmizet, než někdo veřejně dává přednost Němu mu.

Josef a Marie určitě brzy nebo pozdě se dozvěděli o tom prolití nevinné krve. Nesnáží si představit jejich reakci. Bylo to jedno svědectví, které se přidalo ke všem ostatním. Marie viděla, jak správně Simeon věcí uviděl, a jak její Syn byl skutečně vystaven sporu. Nenávist, která pronásledovala jejího Syna, byla špičkou meče, který hluboko pronikl do jejího srdce. Pro Josefa a Marii myšlenka být, i když nepřímo, příčinou smrti těch nevinných, musela těžkými kameny ležet na jejich citlivých srdcích sousedů. Bylo to bolestivé následky Marieho "ano" v den Zvěstování a pro Josefa pokračování jeho svobodného a vědomého přijetí mise své manželky.

Pokud Pán Ježíš během čtyřiceti dnů svého pouštního ústupu trpěl útoky pokušení, můžeme si myslet, že nešetřil Marii a Josefa. Pokušením není hřích. Bůh je dovoluje svatým pouze proto, aby je více sjednotil se svou vůlí. Po dlouhých dnech unavení, odříkání všech druhů, nejistotách a obavách, které otřásají duší, mohli Josef a Marie slyšet pokušení šepkat v jejich uších: Proč říct ano? Proč trpět všechny tyto cesty? Proč opustit Nazaret, svůj domov? Vaše majetky? Váš klid, aby prošel vším tímto?...Kolik otázek napadlo jejich myšlenky, již jistě unavené pouštními zjevy.

Jedinou odpovědí na jejich rtech bylo, že dají vše, i své životy, aby se Bůhova plán splnil, i když události stávaly stále více zmatenými a bez okamžitého vysvětlení: Bůh je moudřejší než my. Je věrný a miluje nás! Odtud lze usuzovat, že ani bouře, trny, které se objevují na cestě, nepředpovídají skutečnost, že cesta, kterou chodíme, není opravdu ta správná. Můžeme důvěřovat tomu, že Bůh nikoho neopustí a nikoho nezradí. Brzy nebo pozdě bude vědět, jak zla vytrhnout dobro, a bude vědět, jak stokrát navrátit to, co teď ztratíme, když vše opouštíme, aby následovali jeho volání.

Ó nejvigilantnější strážce, intimní příbuzný inkarnovaného SYN BOŽÍ, Slávný svatý Josefu, kolik jste trpěl, aby krmili a sloužili SYNU VŠEMOHOUCÍHO, zvláště během útěku, který s Ním podnikli do Egypta! Ale jaké bylo Vaše radost pro stále mít stejného BOHA u sebe, a vidět egyptské bohy padat na zem!

Těmito bolestmi Vášimi a touto radostí Vaší, získájte pro nás vyhnání pekelného hříchu, zvláště utekáním před nebezpečnými příležitostmi, aby všechny idoly zemských náklonností byly svrženy ze našich srdcí, a abychom byli úplně zaměstnáni službou JEŽÍŠE a MARIE, a jenž bychom žili a umřeli šťastní pro ně. Amen.

Otče náš...

10x Sláva Josefovi...

Sláva Otci...

Ježíši, Mariji a Josefovi, miluji vás, zachraňte duše!

Nejčistější Srdce sv. Josefa, buď strážcem naší rodiny!

6. smutek a radost svatého Josefa

NÁVRAT Z EGYPTA

Když Herod zemřel, anděl Páně se Josefovi v Egypte zdál ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi Dítě a Jeho matku a jdi do země Izraele; neboť ti, kteří hledají život Dítěte, jsou mrtví." Joseph vstal, vzal Dítě a Jeho matku a šel do země Izraele. Ale když uslyšel, že Archelaus vládne v Judsku místo svého otce Heroda, nebál se tam jít. Božsky varován ve snu, odešel do provincie Galileje a přišel bydlet do města Nazaret, aby se splnilo to, co bylo řečeno proroky: Bude nazýván Nazaréenem. (Mt 2, 19-23)

Po bolesti nemoci jít do Judska sv. Josef cítí radost návratu do Nazaretu: tato radost roste s časem, jak procházejí dny skrytého života Krista. Domov tvořený Ježíšem, Marií a Josephem se ve všem podobá těm jejich sousedů; čas probíhá v rodinné atmosféře; někdy Joseph kontempluje Dítě v nejčistějších náručích Marie, požehnané Matky. Od ní se narodil Bůh stvořený z těla, a jejími rty dávala sladké polibky na tělo toho, kdo je pravý Bůh i pravý člověk. Jistě, sv. Josef sám pečoval o Dítě: sv. Joseph projevil velkou horlivost a radost v neustálém zajišťování potřeb Spasitele, malého dítětka, jeho čistoty, a se velikým úctou obsluhoval malé členy Jeho drahého těla, měnil mu šaty a jiné věci, které děti potřebují.

Sv. Josef věrně vykonává Boží vůli. Z evangelních příběhů, "vysvětluje sv. Josemaría Escrivá," "vidíme velkou lidskou osobnost sv. Josefa: nikdy se nám neobjevuje jako muž snížený nebo ztracený před životem; naopak, umí čelit problémům, překonávat obtížné situace a přebírat úkoly, které mu byly svěřeny, zodpovědně a iniciativně. Nesouhlasím se klasickým způsobem zobrazování sv. Josefa jako starého muže, i když je dobrý záměr zdůraznit Mariinu věčnou panenství. Zobrazuji si ho mladým, silným, možná o několik let starším než Panna Maria; ale v rozkvětu života a lidské síly.

K životu ctnosti čistoty není nutné být stárý nebo bez energie. Čistota se rodí z lásky; síla a radost mládí nebrání čisté lásce. Mladým bylo srdce i tělo sv. Josefa, když uzavřel manželství s Marií, kdy poznal tajemství jejího božského mateřství, když žil s ní, respektující celistvost, kterou Bůh chtěl světu nabídnout.

O anděle země, slavný svatý Josef, který plný divu viděl Krála nebe podřízeného Vašim rozkazům; pokud Váš útěcha při návratu z Egypta byla rušená strachem Archelausovým, přesto ujištěn Andělem zůstali jásající v Nazaretě s JEŽÍŠEM a MARIÍ.

Tímto Vaším trápením i tou Vaší radostí, dejte, aby naše srdce byly osvobozeny od marných strachů, abychom užili pokoj svědomí, žili bezpečně s JEŽÍŠEM a MARIÍ, a zemřeli mezi nimi. Amen.

Otče náš...

10x Zdravas Josef...

Sláva Otci...

Ježíši, Marijo a Josefu, milují vás, zachraňte duše!

Nejčistější Srdce svatého Josefa, buď strážcem naší rodiny!

7. trápení a radost svatého Josefa

ZTRACENÍ DÍTĚTE JEŽÍŠE V CHRÁMU

Jeho rodiče každý rok jezdili do Jeruzaléma na svátek Pásky. Když mu bylo dvanáct let, šli tam podle zvyku svátku. Když se po svátcích vraceli domů, zůstalo Dítě Ježíš v Jeruzalémě a nepozorovali ho Jeho rodiče. Mysleli si, že je s jejich družinou, a tak jeli den cesty a hledali Ho mezi příbuznými a známými. Ale nenašli Ho a vrátili se do Jeruzaléma, aby Ho hledali. Po třech dnech jej našli v chrámu, sedícího mezi učiteli, poslouchající je a kládoucí jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, byli údivem nad moudrostí jeho odpovědí. Když Ho uviděli, byli překvapeni. A Jeho matka mu řekla: Synu mí, co jsi nám udělal! Hle, Tvoj otec a já jsme tě hledali plní trápení. On jim odpověděl: "Proč mne hledali? Nevěděli jste, že mi je třeba být u otcových věcí?" Ale oni neporozuměli tomu, co jim řekl. Potom s nimi sestoupil do Nazaretu a byl jim poslušný. Jeho matka si všech těchto věcí zamlčela v svém srdci. A Ježíš rostl v moudrosti i ve výši a v lásce u Boha i lidí. (Lk 2:41-52)

Podílejme se na tento okamžik trápení Marie a Josefa při ztracení svého Syna. Bylo to nepřítomnost plná hledání a strachu, neklidných chodů: tři bolestné dny, které jsou jako předzvěst těch od Kalvárie k vzkříšení. A náhle slyší jeho hlas: Je tam! Duše se uklidní a radost vzniká a emoce nahromaděná během minulých dlouhých hodin přetekají.

Při vyprávění o scéně sv. Lukáš několikrát v tomto textu - stejně jako v předchozích - používá slovo "otcové" k označení Panny Marie a sv. Josefa; ale toto slovo nabývá svého plného významu na rtech Marie, když říká Synu: "Hleď, tvůj otec a já jsme se za tebou starali s obavou!

Otec: to by bylo slovo nejvíce milované sv. Josefem; kolikrát by mu odpověděl, když ho volal Ježíš, na něj podíval s úsměvem a dlouhým pohledem. Ve skutečnosti Josef miloval Jezise jako otec svého syna," vysvětluje sv. Josemaría Escrivá, "staral se o něho tak, že mu dal vše nejlepší, co měl. Josef, starající se o to dítě podle toho, jak byl nápověděn, udělal z Ježíše řemeslníka: předával mu své řemeslo. Jaký by Josef mohl být, jak by v něm působila milost, aby dokázal splnit úkol rozvoje Syna Božího v lidské podobě?

Proto musel Ježíš připomínat Josefa: ve způsobu práce, v charakterových rysech, ve způsobu mluvy. V realismu Jezise, v jeho způsobu sedět k stolu a lámat chléb, v jeho náklonnosti mluvit konkrétně, bérce za příklad věci každodenního života, se odrazuje to, jaké bylo Jeho dětství a mladistvost, a tedy i Jeho styky s Josefem.

O vzoru všech svatosti, slávný sv. Josefe, který ztratil Dítě Ježíše bez své viny a smutně ho hledal tři dny, až se velkou radostí těšil o Tom, Kdo byl Tvým životem, když jsi Ho našel v chrámu Jeruzalémském mezi učiteli.

Tento tvůj smutek a tvoji radost prosíme tebe, s námi na rtech, aby ses zasazoval svou silou tak, abychom nikdy neztratili Ježíše z vážné viny, ale pokud bychom ho nějakým nápadným osudem ztratili, ať se ho hledáme tak trvalým smutkem, až jej najdeme příznivého, zvlášť při naší smrti, aby jsme Ho mohli užívat v nebi a tam s tebou zpívali Jeho božské milosti navždy. Amen.

Otče náš...

10x Zdráv, Josef...

Sláva Otci...

Ježíši, Mariji a Josefovi, miluji vás, zachraňte duše!

Nejčistější Srdce sv. Josefa, buď strážcem naší rodiny!

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

K tobě se obracíme, blahoslavený svatý Josefe, v našich trápeních a po tom, co jsme prosili o pomoc Tvé nejsvatější manželky, s plnou důvěrou také žádáme o tvou ochranu. Pro ten svátostný poutem lásky, který tě spojil s Neposkvrnělou Pannou Marií, Matkou Boží, a pro otcovskou lásku k Dítěti Ježíši, prosíme tebe zřetelně, aby ses na dědictví, které Ježíš Kristus získal svou krvavou smrtí, podíval s milostivým pohledem a pomohl nám v našich potřebách svými silami.

Ochraňuj, nejpevnější strážce Svaté rodiny, vyvolený lid Ježíše Krista. Odstraň od nás, nejsmilující Otče, mor plesu chyby a zla. Pomoz nám z nebe, naši nejsilnější Opora, v boji proti moci tmy, a jako jsi jednou zachránil ohrožený život Dítěte Ježíše před smrtí, tak nyní obhajuj Boží svatou Církev před pastmi jejích nepřátel a od všech neštěstí. Podpřej každého z nás svou stálou patronací, aby, následováním tvého příkladu a podpořenými tvojí pomocí, žili ctnostně, umírali pobožně a dosáhli věčné blahodati v nebi. Amen!

Pamatuj, nejčistší manžel Panny Marie, můj milý ochránce svatý Josef, že nikdy nebylo slyšeno, aby kdo, kdo se obrátil na tvou ochranu a požádal o tvoji pomoc, nebyl ti utěšen. S touto důvěrou přicházím k tobě a upřímně sebe doporučuji. Svatý Josef, vyslyš mou modlitbu, přijmi ji zbožně a odpověz na ni. Amen!