Úterý 25. srpna 1998

Vidím Ježíšovu raněnou nohu, poté celou jeho postavu.

"Tady jsem, váš Pán a Spasitel. Přišel jsem k vám, aby jste připomněli můj lid, že nejsou stvořeni pro sebe samé, ale aby dávali čest a chválu Trojici, poté sloužili sobě navzájem. Moje malá, každý existuje pouze proto. Jakákoli hromadění zemských zásob by tedy mělo být uskutečněno ne pro sebe, ale aby se sdílely mezi sebou. Pamatujte, Písmo říká: kdo chce zachránit svůj život, ztratí ho; pokud však sám sebe předá mně, najde život. Každý je stvořen na věčnost. Nemůžete prodloužit tento zemský pobyt žádným lidským měřítkem nebo přípravou. Soustřeďte sílu svého úsilí do spásy, svatosti a posvěcení. Nechť v srdci není strachu. Srdce mé Matky nabízí každou příležitost k míru, hluboké svatosti a dokonce i vaší svátosti, pokud se vzdáte."

Požehnal mi a odešel.