Dnes ráno přišel Anděl a řekl: „Náš Pán Ježíš a Presvatá Matka vás chtějí vidět. Pojďte.“
Šla jsem za Andělem a dorazily jsme do nebeské zahrady. Scéna přede mnou byla úchvatně krásná.
Protože je říjen, Presvatá Matka vypadala obzvláště krásně a zářivě. Stála obklopená malým plůtkem, měla na sobě bílou tuniku s velmi neobvyklým průsvitným modrým pláštěm. Byla velmi vysoká a ruce měla s grácií složené k modlitbě.
Anděl řekl: „Víš, jak svatá je Presvatá Matka a jak velká je v nebi?“
Najednou se asi metr od Své Matky, po její pravé straně, objevil náš Pán Ježíš. Obvykle má vlasy rozdělené uprostřed, ale dnes byly stranou. Vypadal, že je na svou Matku velmi hrdý. Měl na sobě hnědý šál bez rukávů. Tím ukazuje, že nás prosí, abychom ctili Jeho Matku. Jejich srdce jsou tak spojená, že by Presvatá Matka udělala cokoli, aby potěšila svého Syna.
Sbor andělů pozvedl hlasy v té nejkrásnější písni pro naši Presvatou Matku. Jejich harmonické hlasy byly čisté a nebeské a já jsem se k nim připojila a zpívala s nimi.
Anděl se ke mně otočil a řekl: „Tvůj hlas je sotto voce.“ (tichý, jemný hlas)
„Řekni lidem, aby v tomto měsíci ctili Presvatou Matku. Toto je měsíc Pánové růžence. Velmi ráda je uctivána mezi dětmi na zemi. Vidíš, náš Pán sám ctí svou Svatou Matku a chtěl by, aby svět udělal totéž. Naše paní je v nebi velká.“
Nejde zde o její fyzickou velikost, ale o to, jak vysoce je v nebi ctěna a povýšena. Je tak svatá. Je Matkou Boží.
Presvatá Matka zářila štěstím z andělského zpěvu a mnoha krásných květin, které jí byly darovány.
Anděl řekl: „Vidíš, jak náš Pán miluje svou Matku, jak chce, aby ji svět uznal. Je na svou Svatou Matku tak hrdý.“
„Valentino, protože hodně trpíš, náš Pán chce, abys zde byla přítomna a přijala trochu útěchy.“
Pokračovali jsme v radostném zpěvu s očima upřenými na Presvatou Matku.