Sv. Tomáš Aquinas přichází. Říká: "Chvála Ježíši. Myslel jsem, že se tu už nikdy nedostanete." (Byl jsem zdržen různými důvody.)
"Když jste rozptýleni záležitostmi světa nebo problémy druhých, Pán Ježíš se cítí opuštěn, protože již není v centru vašeho srdce."
"Ale poslechněte, co jsem přišel říct. Rozum je citlivá věc. Je-li ovládán pychou, způsobuje každý druh hříchu a omylu v srdci. Tak se rozlišování mění na soud. To je, jak střežení pověsti se stává důležitějším než spáchání hříchu--hříchy pomluvy, krádeže, potratů a mnoha dalších."
"Rozum musí být zkrotěn, stejně jako divoké zvěř. Rozum musí podléhat vládě pokorného, milujícího a prostého srdce. Jen tak může duše, kterou Bůh stvořil, být spojena se svým Stvoritelem."
"Aby v těchto ctnostech pokory, lásky a jednoduchosti postupovala, musí duše prosit Pána o milost sebeznalosti, aby viděla, kde selhává v těchto ctnostech. Bez odvahy to udělat nikdy neporazí svůj nespravedlivý sebemilovný pohled, který bude motivovat jeho myšlenky, slova a skutky."
"Jen když rozum a Světlá Láska v srdci pracují jako jedno, duše postupuje Komnatami Sjednocených Serdcí."