Matka Boží se zjevila a řekla nám:
Mír s vámi! Drazí děti, modlete se, modlete se, modlete se. Obracejte se. Ještě jste neobráceni, protože neumíte poslouchat mé volání. Změňte své životy. Blahoslávím vás všechny: ve jménu Otce, Syna a Ducha Svátého. Amen!
Tato zpráva je velmi důležitá: ještě nejsme obráceni, protože neumíme poslouchat volání Panny Marie. Co můžeme udělat, aby jsme je mohli slyšet a žít je hodně? Buďte věrní Bohu i sobě samým, snažně se pokusit definitivně odříct všeho, co nesedí do našeho života a oddaluje nás Od Něj.
Často neumíme odříci věcí světa pro lásku k Bohu. Je to dlouhá a těžká fáze, cesta konverze, která nás bude doprovázet po celý život. Jak nám Panna řekla: cesta zkoušek a utrpení, plná kamenů a trnů. Ne hladký, krásný a květinový cestou. Ale ten, kdo zvítězí, má slib budoucího života v království nebeském.
Co je svět oproti věčnosti? Dech vítru, který rychle projde, ale věčnost je něco, co bude trvat navždy a tam bude nekonečná radost:
Hleďte stan Boží s lidmi. Bude bydlet mezi nimi; oni budou jeho lidem, on, Bůh-s-nami, bude jejich Bohem. Odtrhá každé slzy z jejich očí, neboť nebudou již žádné smrtelnosti, žádný pláč a žádná bolest. Ano! Starý věci odešly! Potom ten, kdo sedí na trůnu, prohlásil: Hleďte, já činím vše nové.( Zj 21:3 až 5)
Pamatuji si, že na začátku zjevení Panna požádala nás o vytrvalost a důvěru v její mateřskou ochranu. Nikdy nezapomenu na její mateřské vedení a pomoc. Můžu s jistotou říct: jestliže Bůh a Panna jsou s námi, kdo bude proti nám? Poprvé to bylo roku 1995. Panna požádala:
Jdi ke knězi Omarovi a sděl mu, co se ti děje, ve tvé rodině. Řekni mu o mé žádosti o kapli, kterou chci, aby byla postavena na místě, které ti ukázala jsem. Poslouchej pečlivě to, co ti řekne. Nebuduj kapli předtím, než s ním promluvíš a víš, co si myslí o tom, čeho jsi byl požádán. Promluv s ním o chování a úctě, jakou lidé mají mít, když se setkávají v Božím domově, a o tom, jak se ženy mají oblékat, když jdou do kostela a na mši. Neboj se, budu s tebou v tu chvíli a osvětluji tě.
Šli jsme promluvit s knězem Omarem: já, moje matka a můj otec. Poslouchal nás pozorně a dívál se na nás velmi vážně. Někdy si položil ruku k obličeji, jako by uvažoval, ale vždycky nám přitom poslouchal to, co jsme mu říkali. Pamatuju si, že můj otec ho zeptal:
Co si myslíte na tuto žádost Panny Marie? Můžeme postavit kapli, kterou jsi byl požádán, postavit tam na uvedeném místě?
Kněz Omar odpověděl, že to nebude vůbec problém, protože je soukromý majetek. Že se tam může postavit cokoli, co si někdo přejí. Můj otec řekl knězi Omarovi, že jsme tu k dispozici pro vše, čeho potřebuje církev. Že chceme pomáhat a jestliže bude potřebovat naši pomoc, může s námi promluvit. Problémem bylo to, co nás tak bolestivě zranilo: reakce kněze Omara, který nám řekl jedno v našem přítomství, ale během mše v kostele před lidmi mluvil proti naší rodině. To nás velmi trápilo. Mnohorát se moje matka vracela domů pláčící a velice ponižená, ale Panna Marie nám již od začátku zjevení varovala, že budeme muset mnoho utrpět a projít mnoha zkouškami, pokud chceme utěšit Srdce jejího Božského Syna a jejím Neposkvrněným Srdcem. Ať alespoň všechny tyto trápení odstránily mnoho trnů, které ranila jejich Nejsvětějšíjším srdci.