6. listopadu 1993

Naše Paní je zde v bílém a říká: "Chvála Ježíši." Odpověděla jsem, "Nyní i navěky." Má tyto kvítky, které spadat před ní. Ty, které jsou blíže k jejímu Srdci, jsou větší, pak se zmenšují dolů. Říká: "To má ilustrovat, jak dále jste od mého Srdce, tím slabší je milost, a tak když závisíte na milosti mojeho Srdce, dostáváte vše, co potřebujete. Používám každého z vás jako svátyně mé zprávy o svatosti, a chtějím, aby jste šířili tuto zprávu a byli touto zprávou všem, koho potkáte. Vždyť zde bude oddělena zrna od plevele; ti, kteří si vyberou svatost, a ti, kteří neopustí hřích; ti, kdo se rozhodne pro pravou víru, a ti, kdo se rozhodne pro současné mínění." Ukazuje mi dlouhou cestu lidí - někteří putují přímo, někteří doprava a někteří doleva. Říká: "Pouze cesta, která vede ke mému Srdci, vede k Srdci mojeho Syna." Požehnala nám a odešla.