Synku, řekni lidem, aby modlili a dělali pokání. Přicházím znovu, abych ti říkala, jak jsem již říkala v Lourdes, ve Fatimě a v Garabandalu: pokud nebude konverze, přijdou tresty! Miluju tě a nechci tvého odsouzení. Jsem Královna Míru, Matka Boží i tvoje matka. Blahoslávím všechny: ve jméně Otce, Syna a Ducha Svatého. Amen.
Panna Maria je velmi znepokojena všemi námi. Tresty, které svět zaslouží, jsou strašné: to jsou věci, jaké v dějinách lidstva ještě nebyly viděny. Svět utrpí za své hříchy kvůli svému povstání proti Bohu. Pokud nebudeme přijímat Panniny zprávy a následovat její rady a vedení, budeme muset snést strašný trest, protože člověk odmítnutím těchto výzev odmítá pomoc a podporu Matky Boží a prostředek k nalezení bezpečného útočiště v jejím Materním Srdci.
V ranních hodinách 18. února 1995, kolem jedné třicítky, se probudil jsem. Něco strašného mě dušil a trápilo. Měl jsem pocit, že něco nebezpečného obklopuje můj dům. Podíval jsem se okolo a viděl jsem zdi stávat průhlednými. Venku kolem svého domu viděl jsem Satana, strašlivého, který na mě hledal a smál se, posmívaje mi, jako by chtěl říct, že mě chytí a zničí. Modlil jsem se k svatému Michaelu Archandělu a odešel. Vrátil jsem se spát. Kolem třech a půl probudil jsem se znovu. Satan byl tentokrát uvnitř pokoje. Byl u hlavice postele a tahal mě za nohu.
Chtěl mne odvést do pekla a křičel s takovou nenávistí:
Nenavídím tě a zničím tě. Přisahám, že to udělám. Rozdrtím tě a nechám tě trpět v pekle na věky večné, ty hlupáku, blbý, idiote! Nenávidím tě, protože dáváš lidem věřit do této sraně a tuto blbej vidění! Teď ti půjdeme se mnou!...
Táhl mě za nohu a okamžitě jsem křičel volajíc na svatého Michaela archanděla a můj anděl strážný. Cítil jsem, že někdo mě táhne z druhé strany za ramena a ruce, zatímco démon mě táhl od druhé strany, za nohu. Volal jsem k krvi Ježíšově a svatého Michaela a on odešel křičíc v zoufalství. Poté jsem měl vizi mladé dívky přicházející z levé strany postele. Byla zoufale a trápena, mučena, ale nevěděl jsem, kdo to byl. Když tato vize zmizela, viděl jsem hrozné, odpudivé místo. To bylo peklo. Viděl jsem duše padající do ohně pekelného. Hořely a křičely zoufale. Padaly v velkém počtu. Bylo nemožné spočítat, kolik tam spadalo a trpělo na tom místě. Vypadalo to jako roj včel, mnoha včel, ale byly to lidské duše, které tam trpěly a padaly, a když se dotkly toho strašného ohně, přicházely na toto místo s jejich hlavami a těly zkrivenými. Vím, že to byli duše prokletých. Mezi těmi dušemi jsem viděl hrozné démony, kteří je mučili a posmívali se jim. Měli nenávist a radost z toho, jak je krutě mučí. Vibrovaly, když tam přicházela duše na to místo. Vidět tento pohled, moje srdce zastavilo a zmrzlo, cítil jsem se jako dusící. Bylo to velmi ošklivé a silné zřetelnost. Nikdy v životě neviděl nic tak hrozného.
Viděl jsem jednoho z nich, který chtěl dostat se tam, kde jsem já, ale nemohl, protože stál jsem na velké kamenné zdí, vysoký nad ním. Měl v rukou něco jako kosu a s ní snažil se mě dosáhnout a strhnout do pekelné.
Udělám všecko, všechno možné, aby jsi přišel sem k nám. Zničím tě a roztrhám na tisíc kusů!
Ta kamenná zeď, kde jsem stál, dělila dvě místa. Jedno bylo peklo a druhé velký propast, černý temný dírka. Věděl jsem, že kdo tam spadne do té propasti, již nikdy nevrátí se zpět, zůstanou tam navždy a budou zničeny. Rozuměl jsem, že bude to tam, když skončí čas, když Bůh přijde na svět, všichni démoni pekelní spolu s Luciferem a ti, kteří bojovali proti Bohu, budou potrestáni a vrhnuti tam, odkud již nevrátí se škodit církvi a těm, kdo byli věrní Bohu.
Najednou z toho ohně vyplul velký had, ohavný. Byl obří. Před ním jsem byl nic. Věděl jsem, že je to Satan, Lucifer, který se mi ukazoval v pekle hůře než kdykoli dříve. Dival se na mě výhrůžnými očima, jako by chtěl říct: Pochybuji o tom, zda chceš pokračovat v této blbej apariční a poselství od ...(a řekl ohavné slovo proti Panně Marii).
Řekla jsem jí:
Bůh je se mnou a já s Bohem a s jeho Matkou, Paní Marií.
Zeptala jsem se Panny Marie: Má matko, pomoz mi. Nechci to vidět dále. Chci odtud ven a vrátit se domů!
Tehdy jsem začala jít zpět a když jsem uviděla, našla jsem se znovu v své ložnici, ve posteli. Po tom, co vše viděla, někdo zaklepal na dveře domu. Byl to muž, který mého otce prosil o pomoc. Jeho dcera byla nemocná a musela být okamžitě odvezena do nemocnice v Itacoatiarze. Můj otec požádal svého otce, aby mu pomohl dát svou dceru k přívozu v Itapiranga autem, protože nemohla chodit nebo se hýbat. Můj otec okamžitě šel pomoct. Pamatovala jsem si na vizi mladé dívky, která trpěla a umírala. Rozuměla jsem, že pokud tato mladá žena zemře, nebude spásena a půjde do pekla, na to místo, které jsem právě viděla. Začala jsem za ni modlit se pro její věčné spasení. Později jsem zjistila, že tato mladá žena nezemřela, ale byla nemocná a v agonii, protože měla potrat a dítě bylo mrtvé uvnitř ní. Bůh měl milost k její duši, nedovolil jí zemřít na tento těžký hřích.